Šok
Je dynamicky se vyvíjející stav celého organismu, jehož příčinou je postižení některé ze tří součástí tvořící krevní oběh (srdce, cévy, krev).
Důsledkem je nepoměr mezi potřebou kyslíku ve tkáních a jeho dodávkou krevním oběhem
Jedná se o pravidelnou a stereotypní reakci organismu na stres (poranění, nemoc, nadprahou zátěž).
Stadia šoku
První stadium šoku:
Nezávisle na vyvolávající příčině šoku dochází po působení spouštěcího mechanismu (úraz, extrémní zátěž, otrava …) k aktivaci sympatické části vegetativního nervstva. V jejím důsledku se do krve uvolňují tzv. mediátory, které následně působí kaskádovitou reakci organismu. Pochody, které ze začátku na organismus působí jako obranné, mohou být v důsledku pro organismus nebezpečné.To poté komplikuje stav pacienta, zejména pokud se šok rozvine.
Změny při šoku:
Makrocirkulace
Působením katecholaminů (adrenalin, noradrenalin) se zužuje svalovina cév a následně se přerozděluje do životně důležitých orgánů, především mozku a srdce (orgánů schopných autoregulace), na úkor orgánů životně méně důležitých.
Dochází ke zvýšení krevního tlaku, či jeho udržení na normální hodnotě, ale za cenu přerozdělení cirkulace krve, dochází k tzv. centralizaci oběhu, v centru se funkce výrazně nemění, ale v periferiích dochází k ischemickým změnám.
Mikrocirkulace
V kapilárním řečišti dochází k tomu, že krev neprotéká touto sítí v plném rozsahu, ale částečně uniká krev z malých tepének do žilek přímo ještě před dosažením kapilární sítě tzv. shunty (arteriovénozními zkraty); tím pak nedojde k výměně O2 a živin za CO2 a odpadní látky.
Tento stav je udržitelný různě dlouhou dobu dle síly vyvolávacího podnětu. Pokud se v této fázi zahájí intenzivní léčba, je organismus schopen sám tuto situaci zvládnout – v této fázi - šok kompenzovaný.
Příznaky:
Bledost kůže a spojivek
Vlhká a studená kůže
Zrychlený tvrdý tep, tachykardie
Systolický krevní tlak nezměněný nebo jen mírně snížený (může být i zvýšený), diastolický tlak oproti tomu kriticky snížený pod fyziologickou hranici
Pacient může být neklidný
Žízeň, snížená tvorba moči
Druhé stadium šoku:
Ø Závažné poruchy látkové přeměny jednotlivých tkání a tím i orgánů
Ø Prohlubuje se hypoxie a tím i přechod látkové výměny na anaerobní stav, postižené tkáně tedy pracují na kyslíkový dluh
Ø Nastává metabolická acidóza důsledkem tvorby kyseliny mléčné
Ø Do určité míry jsou tyto procesy (zejména v prvním stadiu šoku) ještě vratné, pokud ale nedojde k navrácení dodávky kyslíku vyčerpají se metabolické rezervy tkání
Ø Dochází k metabolickému zhroucení buněk
Nastupuje paralýza stahu svalů ovlivňující průsvit cév a otevírá se přítok do kapilárního řečiště, obnoví se průtok krve do ischemických oblastí, ale cévy jsou již natolik poškožené, že je změněna jejich propustnost, plazma se vylévá do mezibuněčných prostor a krevní destičky se usazují na povrchu poškozených cév, čímž dojde k jejich srážení.V jiných místech organismu toto způsobuje nekontrolovatelné srážení. Snižuje se objem kolující krve a dochází k poklesu TK. Dochází k decentralizaci oběhu a jeho následnému zhroucení. Kruh šokových změn se uzavírá – jedná se tedy o dekompenzovaný šok – strukturální změny znamenají nevratné poškození tkání či celého organismu.
Příznaky:
Šedé zbarvení a mramorování kůže
Výrazný pokles TK
výrazná tachykardie měnící se postupně v bradykardii u které hrozí bezprostřední zástava oběhu
měkký, špatně hmatný puls
pokles periferní TT
pokles centrálního žilního tlaku
anurie
poruchy vědomí až kóma
Formy šoku:
šok z postižení náplně krevní řečiště:
- šok hemoragický (hemoragicko- traumatický)
- ztrácí se krev jako celek včetně krevních elementů
- může být způsoben masivním vnitřním krvácením
- jako následek poranění (hemoragicko – traumatický), zejména u polytraumat, zlomenin
- šok hypovolemický
- snížení kolujícího krevního objemu (volumu), které je důsledkem ztrát plazmy
- šok popáleninový, dehydratační
šok anafylaktický
- nejtěžší stupeň alergické reakce, může vést v krátké době k zástavě krevního
oběhu
šok septický
- následek těžce probíhající celkové infekce organismu
šok neurogenní
- nastává při denervaci velké části těla (úrazy páteře s poraněním míchy)
šok kardiogenní
- při poruchách srdce (AIM, poškození srdeční chlopně, úrazy srdce – srdeční
tamponáda apod.)
Šokový index:
PULS : TK systolický = šokový index
60/120 0,5 normální
100/100 1,0 hrozící šok
120/80 1,5 rozvinutý šok